Kdo z nás by si nevzpomněl, jak byl šťastný, když s vysvědčením, nebo diplomem odcházel domu. Je to nádherný pocit. A jen málo kdo chce ve studiu hned pokračovat. Záhy poté, co nastoupíme do práce, začínáme chápat, že bez vzdělání díru do světa opravdu neuděláme. Rádi se ohrazujeme argumentem, že jsme na učení nikdy moc nebyli? Tentokráte to neprojde.

V poslední době skoro každá prestižní firma, která je ochotná zaplatit zaměstnanci dobrou mzdu, na oplátku vyžaduje nemalý zájem jak o práci, tak i o další vzdělávání, především v oboru. Opravdu dobré firmy vzdělávací programy podporují jak finančně, tak i časově. U některých se setkáme zatím jen s časovými ústupky. Přesto všechno je potřeba mít chuť se do vzdělání pustit.

Množství moderních technologií umožnilo lepší a snadnější dostupnost vzdělávacích prostředků a možností. Vzniklo množství organizací, které nabízejí různé kurzy, včetně i těch rekvalifikačních. Stejně tak vysoké školy nabízejí studia, na která se můžeme přihlásit, aniž bychom přišli o svoje pracovní místo.

Nejlepším příkladem je program celoživotního učení, neboli celoživotního vzdělávání, který zahrnuje jakékoliv studium během života. Patří sem povinná i nepovinná školní docházka, rekvalifikace, kurzy, vzdělávání seniorů (univerzita třetího věku) atd. Jedna se o takové druhy vzdělávání, které doplňují, prohlubují, obnovují nebo rozšiřují vědomosti, dovednosti a kvalifikaci jeho účastníků.

Tyto programy se můžou uskutečnit prezenční, distanční nebo kombinovanou formou studia a to nejen v českém jazyce, ale i v  anglickém jazyce. Pozor ale na to, že účastník celoživotního vzdělávání není studentem dle zákonu o vysokých školách. Proto nebude moci využívat některé studentské výhody. Je to ale individuální.

Prezenční forma studia ve většině případů vyžaduje denní docházku. Na oplátku poskytuje větší výběr předmětů, nebo i dalších aktivit. Může být i mírně dražší než ostatní formy vzdělávání. A také poskytuje širší možností navázání sociálních vztahů.

Kombinované studium oproti tomu nabízí větší časovou flexibilitu. Hodí se proto lidem pracujícím, na rodičovské dovolené, ale i pro studenty prezenčního studia, kteří si chtějí přibrat další obor. Vyžaduje však větší píli, motivaci a ukázněnost. Studium je organizované tak, že stačí účastnit se výuky jednou za 14 dní, případně jednou za měsíc. Probere se pouze nejobtížnější část látky a zbytek zůstává na samostudium.

Distanční forma studia je ještě o něco flexibilnější než forma kombinovaného studia. Zde student nemusí do školy docházet skoro vůbec a veškeré dění a komunikace probíhá pomocí počítačových interaktivních programů, e-mailů, internetu. Záleží na možnostech školy a především na její technické vybavenosti. Studenti během studia pravidelně komunikují se svými učiteli, kteří jim pomáhají studium organizovat a řídit.

Také v některých případech se dá využít večerní forma studia, která probíhá zpravidla několik dní v týdnu v odpoledních nebo večerních hodinách. Zde by měla potom raději vzniknout dohoda se zaměstnavatelem, aby se předešlo nechtěným komplikacím.

Délka studia se příliš neliší, ať si zvolíte jakoukoliv formu. Je zde hojně na výběr a proto stojí si takové možnosti nechat projít hlavou.

• ‹
• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• ›
• »