Historie Národního divadla

Historie Národního divadla

Národní divadlo v Praze je novorenesanční budova, kterou navrhl architekt Josef Zítka. Budovu najdeme na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží v městské části Nové Město. Divadlo navazovalo na činnost Prozatímního divadla a otevřelo se v roce 1881, záhy však vypukl v budově požár a znovuotevření se konalo v roce 1883. O výstavbě nového divadla čeští vlastenci začali přemýšlet kolem roku 1844, až do roku 1851 se vyřizovala potřebná povolení k výstavbě a vytvoření veřejné sbírky na stavbu. Sbírka probíhala od roku 1851 až do roku 1865 a vybralo se 201 939 zlatých.
červená opona
Ovšem sbírka nebyla jediným zdrojem financování divadla, určitou část prostředků poskytlo i Rakouské císařství a sám císař František Josef I., který ze své kapsy věnoval pět tisíc zlatých. Jinak navíc přispěly i české šlechtické rodiny. Ve výsledku se tak vybralo 3 204 129 zlatých. V roce 1865 byl požádán architekt Josef Zítka, aby vypracoval návrh Národního divadla, se kterým v konkurzu i zvítězil. V roce 1867 začaly práce na staveništi a 16. května 1868 byl slavnostně položen základní kámen, k této příležitosti byla uvedena premiéra Dalibora od Smetany. Základy divadla byly vystavěny do konce roku 1868 a v roce 1877 se dokončila střecha budovy. Od roku 1873 probíhaly nejrůznější konkurzy na jednotlivé části výzdoby divadla. Na té se nakonec podíleli Mikoláš Aleš, Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Julius Mařák a Václav Brožík.
Poprvé bylo Národní divadlo otevřeno 11. června 1881 za účasti korunního prince Rudolfa a hrála premiéra Smetanovy Libuše. Od premiéry se odehrálo ještě jedenáct představení a pak bylo divadlo kvůli dokončovacím pracím na čas uzavřeno. Ovšem v té době 12. srpna 1881 došlo k pověstnému požáru, který poničil střechu, oponu od Františka Ženíška, jeviště i hlediště. Požár byl vnímán jako celonárodní katastrofa a za pouhých 47 dní se vybralo milion zlatých na opravu a znovu otevřeno 18. listopadu 1883.
trio baletek
Během let k hlavní budově přibylo ještě několik dalších částí – Nová scéna, Státní opera a Stavovské divadlo. Divadelní soubory se zde dělí na Činohru, Balet, Operu a Laternu magiku.
 
 

Ohodnoťte příspěvek